smenu.gif
Obchod s publikacemi - účetnictví - daně - mzdy

Kdo podává a kdo nepodává Přiznání k dani z příjmu?

Rok 2013:

Obecně nepodávají daňové přiznání osoby, které mají pouze příjmy od daně osvobozené, jako jsou nemocenské a sociální dávky, podpora v nezaměstnanosti atd. nebo příjmy zdaněné konečnou srážkovou daní, (příjmy z vedlejšího pracovního poměru a dohod pro rok 2013 do 5000 Kč bez podepsaného daňového prohlášení nebo příjmy z autorských honorářů pro rok 2013 do 7000 Kč od téhož plátce za měsíc a další. V souladu s § 38 písm. g zákona o daních z příjmů podává daňové přiznání:

  • Každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč. Daňové přiznání však se podává v případě, že tyto příjmy nepřesáhly 15 000 Kč, ale byla vykázána daňová ztráta.
  • Zaměstnanec s podepsaným daŽňovým prohlášením, který pobírá příjmy z jednoho nebo více zaměstnání souběžně, dále pokud je jeho jiný příjem z podnikání, pronájmu nebo příležitostného prodeje vyšší než 6000 Kč.
  • Zaměstnanec s podepsaným daŽňovým prohlášením, který podléhá v roce 2013 solidárnímu zvýšení daně

Kombinace typových situací:

Závislá činnost §6 s podepsaným prohlášením: - tímto zaměstnanec stvrzuje, že nemá k zaměstnaneckému příjmu žádné příjmy dle § 7 - §9 v součtu vyšší než 6 tis. Kč. (jde o hrubé příjmy – ne zisk). Zároveň tím stvrzuje, že dle §10 neměl příjmy vyšší než 20 tis. Kč. DPFO pak nepodává.
Závislá činnost §6 s nepodepsaným prohlášením a bez jakýchkoliv jiných příjmů: DPFO nemusí podávat, může to ale pro něj být výhodné.
Závislá činnost §6 - více pracovních poměrů, které se překrývají (i dohody): DPFO podává
Závislá činnost §6 - zaměstnanec s podepsaným prohlášením a bez jiných příjmů, ale podléhá solidárnímu zvýšení daně: DPFO podává

Závislá činnost §6 s nepodepsaným prohlášením a s příjmy dle §7, §8, §9, §10 (tj. s příležitostnými příjmy či příležitostnými příjmy z pronájmu HMOTNÝCH věcí):
  • Pokud má k zaměstnaneckému příjmu ještě příjmy dle § 7 - §9 a příjmy dle §§ 7 , 8, 9 jsou v souhrnu do 6 tis. – DPFO nepodává.
  • Pokud má k zaměstnaneckému příjmu příjmy dle § 7 - §9 a příjmy dle §§ 7 , 8, 9 jsou v souhrnu nad 6 tis. – DPFO podává a uvede v něm veškeré příjmy dle §§ 6,7,8, 9. U §§7 a 9 lze od příjmů odečíst skutečné výdaje či výdaje procentem.
  • Pokud má k zaměstnaneckému příjmu příjmy dle §10 do 20 tis. – DPFO nepodává.
  • Pokud má k zaměstnaneckému příjmu příjmy dle §10 nad 20 tis.- DPFO podává a uvádí v něm veškeré příjmy dle §§6 a 10. U § 10 lze od příjmů odečíst skutečné výdaje pouze do výše příjmů dle §10.
Pouze příjem dle §7 - §9 v celkové hodnotě do 15 tis.: DPFO se nepodává.
Pouze příjem dle §10 v celkové hodnotě do 20 tis.: DPFO se nepodává.
Příjem dle § 7 - §9 v celkové hodnotě do 15 tis. a současně příjem dle §10 v celkové hodnotě do 20 tis.: DPFO nepodává.
Příjem dle § 7 -§9 v celkové hodnotě nad 15 tis. a současně příjem dle §10 v celkové hodnotě do 20 tis.: DPFO podává pouze na příjem dle §§ 7, 8, 9. U §§7 a 9 lze od příjmů odečíst skutečné výdaje či výdaje procentem. Příjem dle §10 se neuvádí.
Příjem dle § 7 - §9 v celkové hodnotě do 15 tis. a současně příjem dle §10 v celkové hodnotě nad 20 tis.: DPFO podává na příjem dle §7, §8, § 9, §10. U § 10 lze od příjmů odečíst skutečné výdaje pouze do výše příjmů dle §10. U §§7 a 9 lze od příjmů odečíst skutečné výdaje či výdaje procentem.

Poznámky: Do §10 spadá v případě pronájmu pouze pronájem movitých věcí a to jen příležitostný. Bez ohledu na skutečnost, že OSVČ při nepřekročení stanovených limitů není povinna podat daňové přiznání, přehledy ČSSZ a zdravotní pojišťovně podává vždy. I kdyby byly nulové.

Příklady: Příklad: Zaměstnanec podnikal při zaměstnání jako OSVČ vedlejší. Příjmy z podnikání činily 10 000 Kč, výdaje 6 000 Kč. Dosáhl tedy zisku 4 000 Kč. Přesto je povinen podat daňové přiznání, jelikož tržby z podnikání činily 10 000 Kč (jsou vyšší než stanovený limit pro zaměstnance, tj. 6 000 Kč).

Příklad: Student si přivydělává aktualizací webových stránek. V roce 2011 uzavřel v průběhu roku několik dohod o provedení práce, z nichž některé byly uzavřeny souběžně. U jednoho ze zaměstnavatelů podepsal daňové prohlášení. O roční zúčtování požádat nemůže, protože má podle § 38g zákona o daních z příjmů povinnost podat daňové přiznání. V případě, že tak neučiní, může mu být dle § 250 daňového řádu vyměřena pokuta. Před účinností daňového řádu finanční úřad pokutu vyměřit nemusel, ovšem od roku 2011 činí minimální výše pokuty 500 Kč.

Příklad: Paní Alena pobírala od ledna do října roku 2011 rodičovský příspěvek. Od listopadu podniká. Příjmy bez odpočtu výdajů z podnikání činily 14 000 korun. Daňové přiznání podávat nemusí, nebyl překročen limit 15 000 Kč.

Příklad: Starobní důchodce provozuje podnikatelskou činnost. Jeho příjmy za rok 2011 činily 28 000 Kč, výdaje uplatní procentem z příjmů (80 %). Zisk činí 5 600 Kč. Jelikož rozhodují dosažené tržby, ne zisk, je důchodce povinen podat daňové přiznání.

Zaměstnanec podléhá solidárnímu zvýšení daně , tzn. měl byť v jednom jediném měsíci hrubé příjmy vyšší než 103 536 korun (limit platí pro rok 2013 ). Do hrubých příjmů se zahrnuje mzda, odměny, náhrada za dovolenou, auto pro služební i soukromé účely apod. Fakticky ale bude platit solidární daň jen zaměstnanec s ročními hrubými příjmy nad 1 242 432 Kč, což je 48násobek průměrné mzdy pro účely sociálního zabezpečení. Pro podání daňového přiznání spojeného se solidární daní jsou navázány obecné lhůty pro podání daňového přiznání určené daňovým řádem. Při výpočtu podle § 16 se daň zvýší o solidární zvýšení daně (§16a), které činí 7 % z kladného rozdílu mezi ?příklady zde.

Příležitostná činnost. Příklad: Nezaměstnaná osoba ve volném čase zdobí ubrouskovou technikou papírové krabičky. Chtěla by své výrobky prodat. V případě, že půjde o jednorázový prodej například na trhu, bude se jednat o příjem příležitostný. Z hlediska osvobození příjmů rozhoduje dvacetitisícový limit. Jestliže by se činnost jakkoliv opakovala, nešlo by o činnost příležitostnou. Opakovaný prodej výrobků za účelem zisku, tj. jednotlivým zákazníkům, obchodníkům, na tržišti, na internetu atd. vyžaduje živnostenské oprávnění.





Kontakt

Rektorská 22
108 00 Praha 10
tel: 274 781 676
gsm: 603 426 895

U Nikolajky 23
150 00 Praha 5
tel: 603 426 895

Mníšek pod Brdy 135
252 10 Praha-západ




Napište nám »

Aktuality

Kategorizace účetních jednotek

23.3.2017
V roce 2016 došlo k novele zákona o účetnictví. Zde byla zavedena kategorizace účetních jednotek a nové podmínky pro povinné ověřování účetn...

Novela občanského zákoníku od února 2017

1.3.2017
Od konce února letošního roku se nás dotkne ?malá? úprava občanského zákoníku. Změny se týkají předkupního práva, nájmů, výživného, ale i za...

Zjednodušený režim EET

21.2.2017
Tento režim se používá na palubě dopravních prostředků pravidelné hromadné dopravy. Tento režim také používá podnikatel, který nemá stále př...

Povinné údaje na účtence

20.2.2017
V rámci zákona o EET je ustanoveno, jaké musí mít účtenka náležitosti. Metodický pokyn toto ještě upřesňuje. Na účtence tady musí být 1. ...