smenu.gif
Obchod s publikacemi - účetnictví - daně - mzdy

Nárok na odpočet DPH

§§ 72 - 74 Nárok na odpočet DPH a jeho prokazování

V daňovém přiznání uplatníme nárok na vrácení DPH za přijatá plnění - své daňové výdaje. Snížíme tak svůj odvod DPH finančnímu úřadu. Nárok na odpočet daně na vstupu přitom ale není automatický z titulu plátcovství, je podmíněn řadou skutečností, především účelem využití daného přijatého zdanitelného plnění, které musí souviset s podnikatelskou činností.

Nárok na odpočet dle §73, odst.1 uplatníme nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo a my jsme už obdrželi k němu daňový doklad. Neboli praktičtěji řečeno, nárokovat odpočet lze nejdříve k datu uskutečnění zdanitelného plnění, resp. k datu dřívějšího přijetí úplaty (např. zálohy), pokud vznikla povinnost přiznat daň již z této úplaty. Jde o komplikaci, kdy plátci v roli odběratelů musejí s nárokem na odpočet daně vyčkat až do doby, kdy k nim fyzicky (případně po internetu) dorazí daňový doklad od dodavatele.

Toto omezení se netýká přeshraničních obchodů (dovoz, pořízení zboží nebo přijetí služby od osoby registrované k dani v jiném státě EU) ani u tzv. samovyměření daně odběratelem - „reverse charge“, kdy můžeme prokázat nárok jiným způsobem (například přepravním listem).

Lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně činí 3 roky a začíná běžet od prvního dne měsíce následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl (§ 73 odst. 3). V zásadě je možné uplatnit nárok na odpočet daně při splnění zákonných podmínek v řádném přiznání za kterékoliv zdaňovací období v rámci stanovené tříleté lhůty.

Jedinou výjimku stanoví zákon o dani z přidané hodnoty v § 73 odst. 4,kdy má plátce nárok na odpočet daně v částečné výši, je oprávněn uplatnit tento nárok nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku.

Pokud přijaté zdanitelné plnění použije pro reprezentaci, která není daňově účinným výdajem (nákladem) pro účely daní z příjmů (viz § 25 odst. 1 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů), není nárok na uplatnění odpočtu DPH na vstupu. Za takovouto „reprezentaci“ se ale nepovažují obchodní dárky v rámci ekonomické činnosti s pořizovací cenou bez DPH do 500 Kč, ani obchodní vzorky poskytnuté bez úplaty v rámci ekonomické činnosti.

Příklad: Pro odpočet daně je nutný daňový doklad Stavební firma (čtvrtletní plátce DPH) v září 2012 koupila od dvou stavebnin (také plátci) v tuzemsku cihly a cement. Dnem uskutečnění obou těchto přijatých zdanitelných plnění bylo 30. září 2012. Ovšem zatímco v případě nákupu cihel obdržela stavební firma daňový doklad ihned, tak ohledně cementu až 1. října 2012.
Stavební firma může odpočet DPH na vstupu z nakoupených cihel uplatnit již v přiznání k DPH za III. čtvrtletí 2012 podávaném do 25. 10.Naproti tomu odpočet DPH na vstupu z koupeného cementu bude moci uplatnit až v přiznání k DPH za IV. čtvrtletí 2012 podávaném do 25. 1. 2013.

Odpočet správné daně versus daně uvedené na dokladu Od dubna 2011 bylo zavedeno pravidlo, že uplatnit nárok na odpočet daně lze jen ve správné výši podle zákona o DPH, nejvýše však částku daně uvedenou na daňovém dokladu. Není tak radno důvěřovat dodavateli, že uskutečněné plnění (případně úplatu za něj předem) správně posoudil jako zdanitelné plnění (a nikoli jako plnění osvobozené od daně), a návazně že toto zdanitelné plnění správně zařadil ohledně příslušné sazby daně.

Není přitom podstatné, že podle § 26 odst. 5 ZDPH za správnost údajů na daňovém dokladu odpovídá dodavatel (s výjimkou zjednodušeného daňového dokladu).

Příklad:
1.Základ daně 100 000 Kč + DPH 19 000 Kč, takže se dodavatel jasně spletl ve výpočtu.
Pokud jde o zdanitelné plnění podléhající základní sazbě daně, může si odběratel nárokovat pouze odpočet daně v evidentně nesprávné výši uvedené na přijatém daňovém dokladu, tedy 18 000 Kč,kdyby se ale jednalo o zdanitelné plnění podléhající snížené sazbě daně, může si odběratel nárokovat jen odpočet daně ve správné výši daně odpovídající zákonu o DPH, tudíž 15 000 Kč, jestliže vůbec nešlo o zdanitelné plnění, nýbrž o plnění osvobozené, u něhož je výše daně podle zákona nulová, může si odběratel nárokovat pouze tuto nulovou výši daně.
Není přitom podstatné, že dodavatel správci daně skutečně odvedl nesprávnou vyšší daň podle dokladu.

§ 74 Oprava odpočtu daně Je-li provedena oprava základu daně a výše daně, která má za následek snížení uplatněného odpočtu daně, je plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, povinen provést opravu odpočtu daně. Opravu plátce provede za zdaňovací období, ve kterém se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést. Opravu odpočtu daně plátce prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným dokladem souvisejícím s opravou, popřípadě jiným způsobem. Je-li provedena oprava základu daně a výše daně, která má za následek zvýšení uplatněného odpočtu daně, je plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, oprávněn provést opravu odpočtu daně. Opravu je plátce oprávněn provést na základě přijatého opravného daňového dokladu nejdříve za zdaňovací období, ve kterém došlo k opravě základu daně a výše daně, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, jehož se oprava týká.





Aktuality

Kategorizace účetních jednotek

23.3.2017
V roce 2016 došlo k novele zákona o účetnictví. Zde byla zavedena kategorizace účetních jednotek a nové podmínky pro povinné ověřování účetn...

Novela občanského zákoníku od února 2017

1.3.2017
Od konce února letošního roku se nás dotkne ?malá? úprava občanského zákoníku. Změny se týkají předkupního práva, nájmů, výživného, ale i za...

Zjednodušený režim EET

21.2.2017
Tento režim se používá na palubě dopravních prostředků pravidelné hromadné dopravy. Tento režim také používá podnikatel, který nemá stále př...

Povinné údaje na účtence

20.2.2017
V rámci zákona o EET je ustanoveno, jaké musí mít účtenka náležitosti. Metodický pokyn toto ještě upřesňuje. Na účtence tady musí být 1. ...